KARLOVA CHALUPA

PŮVODNÍ STAV

Dům se nachází v malebném prostředí Vysočiny na kraji jedné z malebných vesniček. Dům samotný ale malebný původně nebyl. Na pozemku o rozloze cca 750 metrů se skládal z původní dílny a hospodářského stavení o rozloze cca 100 metrů. Kamenné zdivo obvodové zdi, krov a střecha zůstaly původní, vše ostatní muselo pryč.

Na pozemek byly již přivedeny inženýrské sítě sloužící tomuto původnímu stavení, a o několik let později jsme tam byli přivedeni i my.

ZADÁNÍ

Naším úkolem bylo zrekonstruovat celý objekt jako plnohodnotný dům určený převážně k víkendové letní rekreaci. Priorita nebyla vytvořit rodinné bydlení. Museli jsem tedy řešit exteriér, interiér a celou zahradu včetně oplocení. Mohli jsme tvořit v duchu, který je nám blízký, tzn. spojit lehce industriální podtext linoucí se z prostoru původní dílnv se střídmostí venkovského stavení.

Majitel je náročný a vytížený člověk, takže celkové pojetí muselo zajišťovat dostatek soukromí i klidu. Dům by měl respektovat celkový charakter místa, a uvnitř být designově dotažený a navržený v souladu se soudobými nároky a standardy. Kultivovanost exteriéru i interiéru mají vliv i na majitelovu uměleckou tvorbu.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Zahrada. Přistoupili jsme k odclonění pozemku od ulice živým plotem z habrů v kombinaci s původní kamennou zídkou, která ve fragmentech obíhá celý pozemek. V zadní části je zvýšena tak, aby mohla vynést dřevěnou pergolu, která cloní venkovní posezení. Uprostřed zahrady je vyhlouben bazén. Celkový koncept zahrady je na přání majitele pojat “odpočinkově”, nechce se realizovat v zalévání záhonů s bylinami a zastřihování stromků.

Exteriér. Od prvního pohledu bylo jasné, že musíme respektovat okolí, ráz staveb kolem, regionální architekturu. Provést co nejméně zásahů do stávající budovy. Abychom nemuseli dělat nový krov, vyztužili jsme ten původní ocelovými svařenci, které se pak staly hlavním nosným prvkem pro interiér. Schodiště měl majitel již hotové z dřívější ne úplně povedené částečné rekonstrukce. Jeho poloha nedovolovala v podkroví mít normativní podchodnou výšku v šikmině střechy. Z tohoto důvodu jsme vyhodnotili jako nejlepší řešení stavbu vikýře, který sice zvenku vnáší do vzhledu domu nepůvodní prvek, ale kromě podchodné výšky u schodiště řeší i velkorysejší prostor pro obě podkrovní ložnice. Pravá část budovy - původní dílna - má původní kamenné zdivo, které bylo očištěno a dospárováno. Levá část byla celkově prohloubena o cca 300 mm předsazením fasády kvůli požadavku na vybudování garáže, resp. krytých parkovacích míst. Budou tam bydlet auta a motorky. Materiálová skladba byla jednoduchá, stačilo se rozhlédnout - kámen jsme doplnili masívním modřínem bez povrchové úpravy, který za čas zestříbří a vytvoří patinu stejnou jako stodoly vůkol. Fasádu jsme kvůli přístupu světla proložili velkými francouzskými okny, jejichž kovový černý rastr evokuje členění původních dílenských oken.

Interiér. Pokud je to možné, ve svých projektech rádi propojujeme exteriér s interiérem tak, aby prostor splýval. Jde to hlavně materiálově. Uvnitř jsme použili stejný masivní modřín jako na fasádě. V obývací části je přiznané kamenné zdivo a v podkrovním prostoru se nachází okna a dveře dělené kovovým rastrem ve stejném rytmu jako na fasádě. Podhledy a svislé konstrukce jsou pokryty masívními dřevěnými prkny opatřenými bílým nátěrem.

Spodní prostor pojímá obývák s promítacím plátnem a malými a po hodině provozu velmi horkými kamny a kuchyň s velkorysou jídelnou. Tuto část jsme pojali jako veliký kubus, který je vsazený do prostoru a obsahuje koupelnu a technickou místnost. Jeho stěny zároveň tvoří záda kuchyně. Jídelna je od prostoru garáže oddělena oknem, které zabírá celý průřez budovy.

Podkroví tvoří částečný kontrast k přízemí - má evokovat vzdušnost, nadčasovost, lehkost. Proto jsme zvolili bílé a světlé odstíny, trochu proti našim zásadám použili i závěsy, aby se mohla dostavit romantická chvíle. Celý prostor obou ložnic je otevřený až k vrcholu krovu a stejně jsme pracovali i s částí nad kuchyní a garáží - hodně vzdušnosti a velkorysosti, kterou protíná jen pochozí lávka vedoucí po celé délce otevřené části. Původní lehký nádech dílny jsme přetavili dle zadání v téměř loftové pojetí tak, jak nám kázalo zadání projektu.

Abychom umocnili pocit venkovského stavení, doplnili jsme do interiéru kamennou pracovní desku v kuchyni, místo umývadla dali žlab, nad postele pověsili porcelánová světýlka, do jídelny postavili starý stůl a kolem dřevěné židle značky Každý pes, jiná ves.